„Poutníče, jdi a zvěstuj Lakedaimonským, že my tu mrtvi ležíme těch našich zákonů poslouchajíce.“ Nápis vytesaný do kamene v místě starověké bitvy u Thermopyl mezi mnohasettisícovým vojskem perského krále Xerxese a zhruba sedmitisícovými oddíly spartského krále Leonida připomíná tři sta statečných Sparťanů, kteří roku 480 před Kristem bránili důležitou soutěsku proti extrémní přesile Peršanů. Přestože v této bitvě podlehli, přece jen jejich statečný boj poskytl dostatek času na evakuaci Athén a zformování dalších obranných sil, a hlavně posílení jejich morálky, což se projevilo ještě téhož roku ve vítězné námořní bitvě u Salamíny, která v důsledku vedla k porážce Peršanů a uhájení Evropy před jejich nadvládou. Dějiny se tak mohly vyvíjet směrem k evropské civilizaci, jak ji známe a která má kořeny právě ve starověkém Řecku.
A ještě jeden zajímavý moment bitva u Thermopyl nabízí. Stateční Řekové prý by se přesile nájezdníků z východu ubránili nebýt zrady jistého Efialta z Tráchie, který nepřátelům vyzradil existenci stezky přes pohoří Kalidromos, která umožnila vpadnout obráncům thermopylského průsmyku do zad. Oddíl, který tuto stezku bránil, byl příliš slabý, aby přesile Peršanů odolal. Nepřipomíná vám to něco? Také v této době čelí Evropa hordám nájezdníků. Bohužel nikde není vidět oněch tři sta Lakedaimonských, kteří by poslouchajíce zákonů bránili svoji zemi. Ono by se jich možná našlo daleko více. Bohužel nikdo jim k tomu nedá rozkaz. Mezi evropskými vládci je totiž příliš mnoho Efialtů a málo Leonidů. A tak v přímém přenosu sledujeme neuvěřitelné představení, jak se kulturní, vzdělaná a bohatá Evropa vzdává bez boje masám nevzdělaných barbarů z východu a jihu. Tři sta statečných obránců Thermopyl se nestačí ve svých hrobech obracet.