Tři roky mi trvalo, než jsem se dostala do Poslanecké sněmovny. Vešla jsem do všech budov několikrát, dostala jsem se pouze na recepci, psala jsem dopisy, e-maily mnoha politikům, nebylo mi odpovězeno, nebo jsem byla odkázána na nějakou jinou organizaci, ani nevíte, jak trapně jsem se tam vnucovala, prosila jsem své známé, aby mě spojili s nějakým poslancem, přímý kontakt mi nikdo nechtěl dát. Hledala jsem kontakty a některé jsem nasbírala. O mém příběhu už všichni tak nějak beztak věděli. Nyní jsem svůj příběh opravdu fyzicky přednesla a byla mi nabídnuta pomoc. Jaká bude realita nevím.
Zámecké schody jsem během jednoho měsíce seběhla a vyběhla třikrát. A věřte, že vyběhnout ty schody nahoru je docela dřina. A to je vlastně i pravda: Pád dolů je rychlý, ale vyšplhat nahoru dá zabrat. Vím, kde zaparkovat a poslanecké budovy jsem obhlídla několikrát. Potkala jsem tam pár poslanců, ale nikdy jsem je nestihla oslovit, maximálně jsem je pozdravila. No, popravdě, bylo mi i trapné za nimi běhat jako splašená fanynka.
Už na počátku soudního sporu jsem věděla, že budu potřebovat pomoc z „vrchu“. Při posledním soudním jednání, při rozsudku, který byl vyřknut, jsem byla v klidu, jen proto, že jsem na to byla připravená. Dlouhodobě mi totiž vyhrožovali, že jestli nebudu dělat to, co chtějí (byť mi vlastně neřekli, co chtějí) tak mi prý dítě vezmou. Upozorňovala jsem na plánované a účelové jednání za moci úřední a soudní, na podsouvané nepravdivé podklady, a manipulování důkazů, ignorování mých důkazů a požadavků na znalecké posudky. Věděla jsem, že tento okamžik přijde a že na to musím být připravená.
Počítám s tím, že se zveřejněním mého příběhu vzniknou i negativní komentáře, že se budou šířit pomluvy a já nevím, co všechno. Tohle už se ale děje v místě mého bydliště od počátku narození dcery. Kdo má oči otevřené, vidí tu pravdu. Fakta jsou jasná: Je jasné, kdo se od narození dcery o ní stará, finančně a materiálně ji zajišťuje, kdo ji věnuje lásku a péči (matka). Je jasné, kdo podal žalobu o určení otcovství (matka) a kdo otcovství dlouhodobě popíral a odmítal (otec) a komu bylo soudem nařízené DNA testy (otci) a otcovství mu bylo spíše vnuceno. Je jasné, kdo dluží peníze na výživné na dceru i na neprovdanou matku a kdo odmítá na dceru platit a kdo je v exekuci (otec). Je jasné, kdo jeví opravdový zájem a kdo jeví pouze zištný zájem, aby se vyhnul zaplacení dluhu, který už nabyl exekučních vymáhání. Je jasné, proč je matka očerňována, a proč je veškerá vina kladena na matku. Účel je jasný. A důkazy mluví za vše. Jen slepý nevidí a nechce vidět. Nesedíme doma zavřené, chodíme do společnosti, na kroužky, do školky, na různé akce, výlety, do obchodu, k lékařům, do škol, do práce, všude možně, máme plno přátel, a ti lidé vidí na vlastní oči, kdo o Haničku pečuje a jaký máme mezi sebou vztah. Nemusím nic nikomu dokazovat a obhajovat se.
Jen hloupý kope do oběti a dítě bere jako nástroj zničení a zároveň jako rukojmí, které pak nese následky za nepatřičná rozhodnutí a bezohledné jednání pachatelů. Já vím, kde je pravda. Jsem pečující milující maminka, která chrání dcerku, a brání se útokům zištných účelů.
Oběť přešla do obrany a dítě si vzít nenechá a udělám proto i nemožné.
Je mi jedno, co si kdo o tom myslí nebo komu věří. Můj život žiju já a žiju ho podle svého nejlepšího svědomí a vědomí.
Jsem si vědomá toho, že to, co se děje mě a dcerce se neděje jen nám, ale mnohým dalším, je mi jasné, že chyba je v systému, je mi jasné, že abych dosáhla svého cíle, aby dcerka zůstala se mnou, musí dojít ke změně a k právním úpravám, je mi jasné, že věc se musí řešit tam nahoře. OSPOD se domnívá, že má neomezenou moc a že může rozhodovat a našich životech podle svého vlastního uvážení. Zkušenosti s OSPODem z různých krajů máme všichni. Soudy zneužívají předběžné vykonavatelnosti, nedodržují procesní postupy, nedělají znalecké posudky, neřeší případy individuálně. Mnohdy existuje jakási domluva mezi právníky, kteří se bez vědomí svých klientů domlouvají se soudcem, jak vlastně bude probíhat soudní jednání a kdo bude jakýmsi vítězem. Napíšete stížnost, ale úředník nejde proti úředníkovi. Přijde Vám to normální? Bohužel tohle se děje. Všichni o tom víme, jen se o tom nesmí mluvit a těžko se to dokazuje. A kde je chyba? Co se musí změnit? Kdo má možnost to vyřešit? Soudy mají neomezenou moc. Zákony se vykládají podle toho, co se komu hodí. Jak dlouho to budeme snášet. V ohrožení jsou naše děti. A kolik dětí již těmito vadami v systému bylo potrestáno, kolik z vás za to již trpí?
Jaká je cesta? Dostat to do Poslanecké sněmovny. Já už jsem ohledně toho měla jednání. Potřebuji k tomu podklady. Svoje už jsem odevzdala, v pondělí budu posílat vyjádření, které mi připravila právnička. Pokud chcete pomoct sobě, ale i ostatním, pošlete mi váš příběh. Nemáte, co ztratit. Nabízím vám jedinečnou příležitost, dostat váš konkrétní příběh do Poslanecké sněmovny. Jediné, co by se mohlo stát, že to ty politiky nebude zajímat. Pokud píšete petice, demonstrujete, a snažíte se upozornit na křivdy, které se vám dějí, tak máte dobrovolnou možnost poslat příběh do Poslanecké sněmovny. Můžete to udělat sami za sebe, beze mě, můžete doufat (nevím, jak dlouho, že vám někdo odepíše) nebo si můžete zkrátit cestu skrz mě.
JE TO DOBROVOLNÉ A JE TO JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST.
Vaše příběhy budu odesílat na konci příštího týdne. Pokud přijdou příběhy i později, předám je také, ale lepší bude, když podklady budou nachystány najednou. Rozhodnutí je na Vás.
Máte dotazy, na které nejsem schopná odpovědět. Vaše příběhy předám politikům v Poslanecké sněmovně, podívají se na to jejich právníci a bude o tom jednáno. Jaký přesný postup bude zvolen, nejsem schopná říct, nerozhoduji o tom. Jsem na cestě upozornit politiky o chybách v systému a o pochybeních na soudních řízeních a na stranách OSPODu a mnohých dalších pochybení, která na sebe navazují. Mlčení o daném tématu bude prolomeno. Cílem je zajistit takovou změnu, která ochrání naše děti tak, aby nedocházelo k pochybením a ke zneužívání moci, která byla svěřena soudcům nebo pracovníkům OSPODu, či jiným. Snažím se to vyřešit celorepublikově. Dělám to pro sebe, pro svou dcerku, ale i pro vás. A nic za to nechci. Otravuju své přátelé, aby mi pomohli v rámci svých možností. Finančně nejsem schopná to zajistit. A do toho všeho řeším další věci. Ani nevíte, co všechno během jednoho dne musím a zvládám sama.
Kdo chce, mi pošlete svůj příběh. Průběh a výsledek nevím a nezaručuju. Cíl je jasný, cesta k úspěšnému cíli je vždy trnitá.
