Bavíme-li se o komplikovaných případech, kdy jeden nepečující rodič je agresorem, který neustále účelně poškozuje druhého pečujícího rodiče, pak okamžitá vykonavatelnost je další donucovací soudní prostředek, který je hojně zneužíván pro mocenské nadřazené postavení soudce. Pečující rodič má podezření a vnímá, že soudce je podjatý, že není nestranný a spravedlivý, má protinávrhy, žádá o provedení důkazů, o provedení znaleckých posudků apod. Dotyčný soudce pečujícímu rodiči vše bez odůvodnění zamítá, ignoruje jeho vyjádření a odmítá provést další dokazování. Soudce pečujícího rodiče považuje za někoho, kdo se jen tak nepodvolí jeho jednostrannému jednání. Obtěžuje ho, že musí vykonávat svou práci, za kterou je placený, nebaví ho se piplat v soukromých vztazích. Možná ho nebaví účelové nátlaky protistrany, která účelově zanáší spis obsáhlými pomluvami, nepravdami a svá tvrzení nedokládá důkazy, soudce se pak jimi musí probírat a číst je. Soudce nemá zájem nebo si nechce přidělávat práci ověřovat, zda tvrzení protistrany jsou pravdivá, nemá zájem pro zájem dítěte nařídit znalecké posudky a provést řádné dokazování. Soudce je možná otrávený a chce se zbavit případu, který se postupně stává čím dál tím víc komplikovaný.
Pečující rodič hájí a chrání místo OSPODu zájmy dítěte. Nepečující rodič tlačí na účelovou dehonestaci a likvidaci protistrany, byť sám nedodržuje soudní nařízení, řádně neplatí výživné, neustále atakuje pečujícího rodiče a nesnaží se o dobré vztahy, tvrdí nepravdy, obviňuje pečujícího rodiče ze všeho možného. A tak zřejmě na nátlak OSPODu, na nátlak nepečujícího rodiče a pro svůj vlastní klid soudce rozhodne tak, že vydá rozsudek s okamžitou vykonavatelností, od případu má tedy klid. Než proběhne odvolací soud, tak pečujícímu rodiči je třeba dítě odebráno okamžitou vykonavatelností. Dítě je pod časovým stresem od odloučení milovaného rodiče donuceno žít s nepečujícím rodičem, psychicky strádá, zažívá a dusí v sobě trauma, které je nepečujícím rodičem a OSPODem přehlíženo, a které se projeví třeba v dospělosti anebo dříve sebepoškozováním, sebevraždou nebo agresivitou vůči ostatním.
To, co soud vydá okamžitou vykonavatelností, nemá vratného účinku, nemá ani náhradu škody. To, co rozhodnutí soudu vezme na psychice malého dítěte, už nikdy nevrátí zpátky. Ano, s tímto si naše soudy s oblibou zahrávají. Hrají si se životy našich dětí. OSPOD naše děti neochrání, naopak riskuje se životy a zdravím našich dětí.
Pokud se postavíte proti okamžité vykonavatelnosti, jste ten, kdo neplní rozhodnutí soudu a jako pečující rodič budete řádně potrestán, můžete být i kriminalizován. Takzvaným vítězem je nepečující zištný rodič, který si podle a násilně za pomoci soudu a OSPODu vynutil péči o dítě. Ne proto, že by ho miloval, ale obvykle proto, aby nemusel pečujícímu rodiči platit výživné a proto, aby se mu pomstil. A když už v dnešní době není tak snadné spáchat vraždu, tak zlikviduje pečujícího rodiče alespoň úředně na úkor bezmocného dítěte.
Dítě je odloučeno od milujícího rodiče, musí být s nepečujícím rodičem a je nuceno a manipulováno fungovat tam, kde nechce být. Výsledky se pak projeví ve škole, v kontaktu k přátelům a v jeho chování, v jeho psychice, v jeho budoucím životě. OSPOD, soud ani nepečujícího rodiče v takových případech absolutně nezajímá zájem dítěte, o kterém mluví Úmluva o právech dítěte. Praxe je daleko jiná, než jaká je napsána pro ochranu našich dětí. OSPOD nechrání a nezastává zájem dítěte, ale staví se za práva nepečujícího rodiče bez ohledu na to, jak to poškodí dítě samotné. Soud ač má k dispozici fakta a důkazy, které přehlíží, ignoruje vadné chování nepečujícího rodiče. OSPOD mnohdy zachází tak daleko, že pečujícího rodiče soudci haní a lživě tvrdí, že nepečující rodič nefunguje tak, jak mu OSPOD nařizuje. OSPOD mnohdy manipuluje se spisem a účelně poškozuje pečujícího rodiče.
Je zastáván názor, že dítě má právo na oba rodiče, ale nikoho již nezajímá, že jeden z rodičů je vadný a jeho skutečný zájem o dítě je pouze účelový, pomstychtivý a ziskuchtivý. Nikdo nedbá na to, že takový nepečující rodič může zásadně dítě poškodit, že takové násilné a rychlé bezohledné odebrání dítěte nebo nařízení střídavé péče nebo jiný podobný rozsudek může dítě prakticky zlikvidovat v raném věku a nevratně poškodit.
Realita je taková, že soudci v rámci donucení svých nařízení, která mohou být podjatá a ovlivněná, hojně využívají okamžité vykonavatelnosti i v případech, kde to není nutné a kde nemají zjištěny všechny znalecké posudky a důkazy. O to horší je, že okamžitá vykonavatelnost, která je využívána v procesech týkající se dětí, kde by měl být veden individuální jemný přístup s ohledy na jednoznačné zájmy dětí, a nemělo by být přihlíženo k jakémusi boji mezi rodiči, kdy jeden je agresor, který neustále atakuje milujícího rodiče.
V soudních procesech, která se týkají dětí, by neměla být okamžitá vykonavatelnost vůbec využívána. Jednak jsou nevratné doživotní následky, jednak soudce může být podjatý a tím pádem takové rozhodnutí není správné. Okamžitá vykonavatelnost by byla pochopitelná ohledně financí, nebo že by bylo zjištěno fyzické násilí na dítěti, ale pokud násilí na dítěti není pácháno, dítě není na životě pečujícím rodičem ohroženo, tak by neměla být okamžitá vykonavatelnost využívaná k tomu, aby bylo dítě nekompromisně odebráno milujícímu pečujícímu rodiči a svěřeno do péče zištnému nepečujícímu rodiči. Podotýkám to je můj subjektivní zaujatý názor na okamžitou vykonavatelnost.
