Nabízím boty, které jsme dostaly s dcerkou zadarmo od různých lidí po porodu ještě před covidem, některé později. Sice obnošené, najdou se i nové nenošené, většinu jsem vyprala. Pro někoho možná nedostatečný luxus, pro jiné maminky velká pomoc.
Původně jsem to chtěla prodávat, pak hodit do kontejneru, pak jsem neměla čas ani sílu se tomu věnovat. Nyní mi to doma už fakt zabírá místo, potřebovala bych se toho zbavit, je mi líto to jen tak vyhodit, proto to nabízím tady. Nejprve boty, protože to je asi nejdražší položka pro samoživitelky.
Po porodu jsme byly na tom finančně dost bídně, ještě, že malá byla na mateřském mléku, protože řešit to, že nemáte, co jíst a co obléct dítěti a další a další věci. Nejhorší je, když zůstane sama ženská hned po porodu s miminkem bez peněz a bez chlapa, který by se o ně s láskou postaral.
Místní a lidé, s kterými jsme přicházeli běžně do styku si naší situace samozřejmě všimli. Ono nejde moc přehlédnout, když maminka s novorozeným miminkem dělá všechno sama, všechno zařizuje, vyřizuje, chodí na kontroly a všude sebou bere miminko.
Dostaly jsme toho docela dost, Hanička to ani všechno nenosila, protože toho bylo tolik, navíc byl pak covid a nebylo, kam co nosit, velikost bot, které potřebovala v zimě, tak jí byla v létě a na zimu jí už byla malá, tak to nějak mnohdy nevycházelo.
Zatím jsem aspoň takto nafotila boty podle velikostí. Pokusím se nafotit i oblečení.
Ráda bych se toho zbavila najednou, jímá mě hrůza, že bych to měla po kusech posílat poštou, kdyby si pro to někdo přijel, nebo to případně někam odvezu. Napadlo mě i třeba do nějakého dětského domova nebo do nějakého azylového domu – jestli máte nápad – dejte vědět.
Daruji klidně zadarmo, kdyby nám ovšem chtěl někdo finančně pomoc budu ráda, minulý měsíc jsem veškeré peníze dala za právníky, nechtějte být v situaci, kdy řešíte – zaplatit právníky, měsíční poplatky nebo základní jídlo nebo léky – je to hrozné – ta bezmoc – žijeme ze zázraků – děkuji těm, kteří nám nárazově pomůžou – nebudu jmenovat – mnohdy si příjdu, jak žebrák a je mi z toho do pláče – a ještě víc, když opravdu příjde ten zázrak a někdo nás na poslední chvíli zachrání – no všechno jednou skončí a doufám, že i tahle finanční beznaděj.
Děkuji moc. Pokud víte, co s botama, pište, pokud nebude zájem dám je do kontejneru nebo někam do děcáku nebo azyláku nebo tak něco.
