12. srpna roku 1222 zemřela ve Znojmě jedna z největších osobností ranných dějin české a moravské státnosti, český kníže a moravský markrabě Vladislav Jindřich. Poslední čtvrtina 12. století byla v Čechách a na Moravě ve znamení zmatků a bojů o knížecí stolec, který si pro sebe uzurpoval pražský biskup Jindřich Břetislav, který tak odstavil od vlády oba syny krále Vladislava. Přemysl (později známý jako Přemysl Otakar I.) odešel do německého exilu, Vladislav Jindřich byl internován v Praze.
Když Jindřich Břetislav v roce 1197 zemřel, knížetem se stal Vladislav Jindřich, což se ale jeho staršímu bratrovi Přemyslovi příliš nezamlouvalo, protože logicky odvozoval, že na knížecí trůn má mít právo spíš on. Vrátil se z německého exilu i s vojskem a chtěl si své právo vybojovat silou. Tu ale neměl. Vojsko Vladislava Jindřicha mělo převahu, ale k bitvě nakonec nedošlo. Oba bratři se tajně setkali před bojem a domluvili se. Vladislav Jindřich, ač měl v rukávech všechna esa v podobě silnější armády, ustoupil a přenechal vládu v Praze svému bratrovi a sám se soustředil na vládu na Moravě. Bylo to vskutku státnické rozhodnutí, které v příštích letech přineslo Čechám a Moravě nejen mír, ale také prosperitu.
Přemysl Otakar I. se ukázal jako schopný panovník, který vedle hospodářského rozkvětu zajistil českým panovníkům také dědičný královský titul. Případné další spory o vládu vyřešili s Vladislavem Jindřichem principem tzv. primogenitury, tedy, že na trůn nastupuje nejstarší syn dosavadního vládce (před tím to byl nejstarší člen rodu, což vedlo k častým konfliktům).
Také Vladislav Jindřich panoval na Moravě úspěšně. Zasloužil se třeba o těžbu zlata ve Zlatých horách, které sebral vratislavským biskupům. Založil klášter na Velehradě a učinil jej jedním z nejvýznamnějších duchovních center na Moravě, které navazovalo na odkaz Velké Moravy. A v neposlední řadě založil také proslulé rakouské poutní místo Mariazell, kde ho dodnes připomíná pamětní deska. Zkrátka Vladislav Jindřich byla osobnost evropského formátu, která svým nesobeckým rozhodnutím prospěla obou zemím, Čechám i Moravě. Škoda, že takové politiky, kteří vidí za horizont několika málo let a svého konta, nemají naše země dnes.