14. srpna 1431 se odehrálo nedaleko Domažlic jedno z nejúchvatnějších představení husitských válek a obecně dějin vojenství. Křížova výprava, které velel kardinál Julián Cesarini spolu s markrabětem Fridrichem Braniborským měla konečně pacifikovat odbojné Čechy, kteří už více než deset let tvořili opozici v rámci Svaté říše římské. Pozoruhodné je, že výpravy se odmítl zúčastnit římský král (později i císař) Zikmund Lucemburský, který jako dědic Karla IV. dlouhodobě usiloval o uplatnění svého královského práva nad Čechami.
Přes neúčast krále křížová výprava disponovala mohutným vojskem, které kromě jiného čítalo na šest tisíc bojových vozů, jejichž použití v předchozích letech odkoukali právě od husitů. Nebylo jim to ale nic platné. Jakmile se přiblížila husitská vojska, v řadách bojovníků křížové výpravy vypukl zmatek i špatná koordinace. Přesun na výhodnější pozice jedné jednotky vyhodnotily další jako úprk a přidaly se, jakmile jejich příslušníci uslyšeli zpěv husitských chorálů a hukot válečných vozů. Na úzkých stezkách Všerubského průsmyku pak husité dokonali své dílo, když ukořistili křižáckou výbavu v panice zde opuštěnou, která čítala na tři sta děl nebo více než dva tisíce vozů. A také šaty a zlatý kříž kardinála, který je zde ve spěchu zanechal, když se zbaběle převlékal do oděvu obyčejného vojáka.
Tato výhra vedla v podstatě ke konci zahraničních intervencí do Čech a k podpisu tzv. basilejských kompaktát uznávajících na jedné straně náboženské svobody Čechů, na druhé straně husité potvrdili Zikmunda za českého krále. Stalo se to symbolicky na den přesně po pěti letech od bitvy u Domažlic. Bylo to ukončení sporu, který vyvolal posun katolické církve od instituce, která stála na straně obyčejných lidí a práva v organizaci plnou korupce, byrokracie a mocichtivosti. Analogie s dnešní Evropskou unií a vůbec celý politickým systémem je zřejmá. Stejně jako tehdy už nešlo o vztah k Bohu ani dnes už nejde o spolupráci mezi národy a jejich prospěch, ale jen o prebendy mocných, kteří mají v unijních orgánech svá dobrá bydla a svým pomahačům hází kosti od stolu.