15. srpna 1969 zemřel při návštěvě příbuzných v rakouském Villachu československý politik a národohospodář Ladislav Karel Feierabend. Je to pozapomenutá postava našich novodobých dějin, ale velice zajímavá.
Vystudovaný právník se po dobu první republiky věnoval převážně družstevnímu hospodářství a jako člen Agrární strany (přesný název zněl Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) se zabýval zemědělskou problematikou. Byl také prezidentem Pražské plodinové burzy. Po Mnichově odstupující prezident Beneš jej jmenoval ministrem zemědělství, kterým zůstal i v protektorátních vládách Rudolfa Berana a Aloise Eliáše. Od počátku se zároveň zapojil do odboje v rámci organizace Politické ústředí. Když mu hrozilo zatčení, uprchl do Anglie, kde byl členem exilových vlád až do února roku 1945, kdy na protest proti politice Edvarda Beneše, který se začal zbavovat schopných lidí, kteří ho podporovali celou válku, odstoupil. Po roce 1945 už hrál v československé politice pouze okrajovou roli. Jeho Agrární strana byla zakázána a u Národních socialistů, kam nakonec vstoupil, neměl odpovídající pozici. Po únoru 1948 znovu emigroval a žil ve Spojených státech, kde se mimo jiné podílel na vysílání Hlasu Ameriky.
Pro nás nejzajímavějším odkazem Feierabenda jsou jeho paměti, které vyšly v nakladatelství Atlantis pod názvem Politické vzpomínky. Je to jedno z nejobjektivněji sepsaných děl pojednávajících o turbulentních letech 1938 – 1948. Odhaluje se v nich naprostá bezpáteřnost a často i zákeřnost prezidenta Edvarda Beneše stejně jako složitost celého odboje za druhé světové války i kontroverzní postoje řady tzv. demokratických politiků o těch na východ orientovaných nemluvě.
Zajímavé je, že ač pravicový politik, silně podporoval rozumnou formu družstevnictví a také byl pro to, aby klíčové oblasti průmyslu, jako jsou třeba doly, energetický sektor, zbrojní průmysl byly v rukou státu. Naopak nesouhlasil, aby byly tzv. znárodňovány ty segmenty hospodářství, kde jsou nutné časté inovace zejména třeba v souvislosti s módou. Každý, kdo pamatuje československý oděvní či obuvnický průmysl v dobách socialismu mu jistě musí dát za pravdu. Vyrábělo se sice kvalitní zboží v mohutných objemech, ale doplácelo právě na to, že co se týče vzhledu, zaostávalo za aktuálními trendy a u spotřebitelů vítězil šunt z maďarských tržnic. Bohužel po roce 1989 tento šunt ovládl také náš trh a oděvní i obuvní průmysl se zcela zhroutil. Ladislav Karel Feierabend byl národohospodářem par excellence a také příkladem, že i v protektorátní vládě měli místo odborníci na rozdíl od těch našich současných vlád, kde je elektrikář ministrem financí, soukromý zemědělec ministrem sociálních věcí a bankovní úřednice ministryní obrany. A slovo národohospodář se z našeho politického slovníku vytratilo úplně. K velké škodě tohoto státu.