Dne 23. 9. 2025 se uskutečnil odborný seminář na téma Dítě jako rukojmí systému? Seminář se konal pod záštitou poslankyně Ing. Vladimíry Lesenské, místopředsedkyně ústavně právního výboru.
Tímto děkuji Ing. Vladimíře Lesenské, která jako jediná mě vyslyšela a nabídla mi uspořádat kulatý stůl konaný 17. 3. 2025 a následně odborný seminář konaný 23. 9. 2025 na téma Dítě jako rukojmí systému?
Úvodní slovo, Tomio Okamura
Úvodní slovo k odbornému semináři přednesl Tomio Okamura, předseda SPD. Před zahájením semináře jsem se s ním poprvé krátce pobavila, poděkovala jsem mu za umožnění pořádání semináře v Poslanecké sněmovně. Byl to příjemný a vstřícný rozhovor, za což mu patří mé upřímné poděkování.
Zahájení, organizace, Ing. Vladimíra Lesenská
Následně Ing. Vladimíra Lesenská sdělila organizační pokyny a přednesla svůj proslov k zahájení semináře. Ing. Vladimíra Lesenská mluvila o běžné praxi při rozpadu vztahu rodičů, o ochraně dítěte v rámci státních institucí a o jejich pochybeních při rozhodování o právech a ochraně dítěte.
Podněty k novelizaci zákona o ochraně dětí, Ing. Jiří Pavel Pešek
Ing. Jiří Pavel Pešek ve své řeči vyslovil poděkování Ing. Vladimíře Lesenské za možnost uspořádat kulatý stůl a odborný seminář v Poslanecké sněmovně a ve svém proslovu se věnoval dětským deprivacím způsobené nezdravým chováním zištných rodičů.
Modelový precedent pro novelizaci zákona, Ing. Hanka Kubíková
Následně jsem dostala slovo já. Snažila jsem se sdělit klíčové problémy na základě vlastního příběhu, aniž bych o svém příběhu mluvila konkrétně. Chtěla jsem svůj příběh vyzdvihnout jako modelový precedent pro novelizaci zákona a poukázat tak na závažné chyby, které se dějí v rámci opatrovnických sporů.
Dítě a jeho participační právo, JUDr. Daniela Kovářová
JUDr. Daniela Kovářová, senátorka, zdůraznila, že rodina je nadstranické téma a jde napříč všemi politickými stranami. Vyslovila názor, že není správné se ptát dětí na názor, jelikož dítě si vždy vybere rodiče, u kterého má více benevolencí a kterým se nechá lépe zmanipulovat nebo uplatit. Mluví o zneužívání obvinění rodičů ze sexuálního zneužívání. Tvrdí, že nejčastěji je dítě rukojmím vlastních rodičů, nikoliv systému.
Zkušenosti klinického psychologa a soudního znalce se současnou situací, PhDr. Jana Procházková
Pro zdravotní důvody se PhDr. Jana Procházková, psycholožka a soudní znalec, omluvila z účasti na semináři.
Nejlepší zájem dítěte, Mgr. Lenka Marynková
Mgr. Lenka Marynková, civilní místopředsedkyně soudu přednesla přednášku na téma Nejlepší zájem dítěte. Nesouhlasí s názorem, že soudní systém je nefunkční a zasluhuje reformu. Připojuje s k názoru JUDr. Daniely Kovářové, že je dítě rukojmím rodičů, nikoliv systému. Mluví o nejlepším zájmu dítěte a o postoji dítěte, zachování rodinného prostředí a udržování vazeb, péči a ochraně dítěte, příslušnosti dítěte ke zranitelné skupině dětí, právo na vzdělání dítěte. Tvrdí, že nutit starší děti (od patnácti let) k tomu, aby šli k rodiči nedává žádný smysl, že ten pečující rodič nemá páku na to, aby přiměl, přivlekl to dítě k tomu druhému rodiči, pokud mu řekne ne. Poukazuje na nález Ústavního soudu 1. US 1506/13 ze dne 30. 5. 2014, dále zmiňuje i nález ústavního soudu 1. ÚS 3216/13 ze dne 24. 9. 2014:
Podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte musí být nejlepší zájem dítěte předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí. Podle Výboru OSN pro práva dítěte je „koncept nejlepšího zájmu dítěte flexibilní a adaptabilní. Měl by být přizpůsoben a definován individuálně s ohledem na specifickou situaci, v níž se dítě či děti, jichž se věc týká, nachází, přičemž pozornost by měla být věnována jejich osobním poměrům, situaci a potřebám. V rámci individuálních rozhodnutí musí být nejlepší zájem dítěte hodnocen a stanoven ve světle specifických okolností konkrétního dítěte.“
Nové působení ochránce práv dětí (dětského ombudsmana), Mgr. et Mgr. Barbora Jechová
Mgr. et Mgr. Barbora Jechová, vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí a školství, odbor ochrany práv dětí, se nemohla osobně účastnit odborného semináře kvůli pracovní kolizi. Poskytla video se svou přednáškou na téma Nové působení ochránce práv dětí (dětského ombudsmana). Bohužel pro slabý zvuk jsme přesunuly přednášku na odpolední hodinu, aby technik měl čas na zlepšení kvality zvuku. Bohužel v odpoledních hodinách se na přednášku nedostalo. Tímto se Mgr. et Mgr. Barboře Jechové omlouváme.
Role Policie ČR při prověřování násilí na dětech, pplk. Mgr. Pavla Vantuchová
Pplk. Mgr. Pavla Vantuchová se podělila o pohled policie na toto citlivé a závažné téma ve vztahu k násilí k dětem, tak k dospělým. „Násilí páchané na dětech patří k té nejzávažnější formě ať už se jedná o násilí jako takové nebo o násilí v oblasti lidské důstojnosti, zanedbání povinné výživy nebo ohrožování výchovy dítěte. Společným jmenovatelem je mimořádná závažnost a zranitelnost dítěte a povinnost státu zajistit mu ochranu. Policie to nemá jednoduché, protože na jedné straně plní svou represivní roli, prověřuje podezřelé, stíhá obviněné, a na druhé straně se má postarat o ten nejlepší zájem dítěte a měl by mít i výrazný preventivní a ochranný poměr. V prostředí vyhrocených partnerských či rozvodových sporů bývá dítě vtahováno do toho konfliktu jako nástroj pomsty.“ Dále zmiňuje, že policista není psycholog, že policie musí být nestranná. Zmiňuje, že je snahou policie, aby dítě bylo vyslýcháno proškolenými specialisty ve speciální místnosti. Policie využívá mezioborové spolupráce, využívá několik nástrojů, zmiňuje kartu KID, karta ohroženého dítěte, využívání znaleckých posudků z oboru psychiatrie a dětské klinické psychologie, úzce spolupracují s OSPODem a důležitost neziskového sektoru, policie potřebuje znát organizace, které poskytují pomoc dětem jako obětem celého systému. Dále zmiňuje vládní program Bezpečné dětství, který má zřídit centra pro děti. Mluví o svěření se dítěte učiteli a jiným osobám, o opakovaných výsleších dítěte, o policejním vzdělávání policie, o prevenci policie, o tom, že dané chování v určité rodině není normou. Mluví o nutnosti dobré spolupráce s OSPODem, se znalci, s neziskovým sektorem, s organizacemi, které poskytují pomoc dětem. „Psychické týrání a zneužívání dětí je jeden nejzávažnější problém a tichý problém a o to zákeřnější je to forma násilí. Společným úkolem nás všech je, aby to dítě se nikdy nestalo rukojmím systému, ale musíme se o to pokusit společně.“
Diskuze
Ing. Vladimíra Lesenská otevírá diskuzi. Jako první mluví Ivana Rudolfová Ryglová, pediatr, neonatolog, v současnosti se věnuje dětské paliativní medicíně. Mluví o zkušenostech s konflikty rodičů, účastnila se asistovaných styků se svou kolegyní, viděli jak pracuje OSPOD a o tom, jak se děti báli jednoho z rodičů. Zmiňuje, že opravdu existují případy, kde soudy nepostupují, jak by měly a o neúčelném využívání peněz Ministerstva práce a sociálních věcí na věci, které nejdou k těm dětem. „Z dětí si děláme beranidlo, když potřebujeme, jenom když mi to potřebujeme, a to je odraz celé naší společnosti.“
JUDr. Daniela Kovářová reaguje otázkou, jak to řešit – legislativní změna, což je nejhorší řešení vůbec, přidají se paragrafy, a každá legislativní změna způsobí, že advokáti a rodiče na jedné i druhé straně se toho chytnou a zkomplikují ten proces. Navrhuje tisíckrát víc psychologů, okamžitá pomoc pro rozhádané rodiče – systém by to měl zjistit, jak? terapeuti, mediátoři, aby nedošlo k psychopatizaci, aby se nezačali nenávidět. Dále právní zastoupení dítěte advokátem, protože u OSPODů je podfinacovanost, fluktuace. Systém si bude 3 roky sedat, zvykat na judikaturu, ale nejhorší situace těch traumat, která způsobují rodiče, nezastavíme v tu chvíli. Dělat legislativní změny je těžkopádný krok, když by bylo potřeba mít lidi v terénu, kteří by okamžitě pomáhali.
Reaguje Prof. PhDr. Lenka Šulová „Je to vycizelovaný paternalizmus státu. Jestli chceme změnu. Protože tohle všechno, co se děje, tady zaznělo dobře, je to obraz společnosti jako celku, nebo-li ta společnost evropská, nejenom my, ta je opravdu v nějakým sestupu dekadentním a ten sestup vysílá, nějaký signály a to je třeba, nízká porodnost, to je řada takových morálních dilemat, který najednou pro mladou generaci už nejsou žádná dilemata protože už vůbec je nenapadne v čem to dilema spočívá. Takže za mě vůbec psychologové nepomůžou, můžou jich být milióny. Me to připadá úsměvné, když někdo řekne znalci to vyřeší a obrátíme se na psychology. Ta společnost jako celek musí opravdu začít v tom počátku, ta prevence začíná, že my vychováváme ty příští rodiče teprve. Nebo-li změna ve společnosti trvá aspoň tři generace. V 90. roce jsem tiše tenkrát doufala, že za 50 let my uvidíme kvalitativní změnu, ale ta změna nenastala, vůbec nebyla nastartována. Tzn. že ano došlo k nějaké politické změně, ale nesouvisela se způsobem vzdělávání, morální výchovou, s předškolní výchovou dětí, protože my když všechny děti strčíme do kolektivního zařízení ve věku tři až šest, tak my si celou jednu generaci, až oni budou dospělí, vytvoříme, že oni budou poslušný, manipulativní, dobře budou volit, disciplinovaný, ale úplně si zničíme individuality, zničíme si osobnosti, protože každá osobnost v tý školce okamžitě dostane do nosu, protože špatně poslouchá, protože se moc ptá, protože otravuje. Takže ty společnosti se takhle samy vlastně devalvují. a za mě musíme čekat na jiný kontinent, který přinese zase nějaký ten drive, to drama. A zapomeňme si na ňáký hegly, který nám říkali, že hegemon na světě si vzájemně ty společnosti předávají a že dejme tomu Čína mnoho set let tady byla jakoby na ocásku celospolečenského vývoje, ale najednou zase je v progresu, protože došli až na dno. A takhle to vidím. Já to vidím v těch historických souvislostech, takže já si říkám malinký změny. Proto jsem já začala s prevencí. Třeba sexuální výchova na školách, ale fakt začít sexuální výchovu u malých dětí. Nebo právní vědomí dětí, aby věděli, že něco nemusí vydržet, že mají nějaký malinký právo, že můžou někam jít, ale když já vidím tu realitu teď mám třeba klienta, který opravdu je to čtrnáctiletý kluk, který našel odvahu a šel na policii říct, že ho doma bijou, že ho třískaj hlava nehlava, že opravdu je tam v ohrožení zdraví. Policie konala, ale už je to tak jako zameteno pod koberec, protože oba rodiče, před tím rozhádaný se spojili, všem vysvětlili, že vlastně kluk bije je a oni se jenom brání. Tzn. dokud nebude rodina v té své intimitě, jakoby harmonicky fungovat, nikdo z venku tam nenahlídne jaká je vlastně realita.“
Dále vystoupil Ing. Valentin Papazian, Unie otců v reakci Ing. Jiří Pavel Pešek, Ing. Vladimíra Lesenská.
Pokračuje Ing. Aleš Hodina, Ing. Vladimíra Lesenská, Mgr. Lenka Marynková.
Dál vystoupil Ing. Milan Petra, Mgr. Lenka Marynková, Pplk. Mgr. Pavla Vantuchová, JUDr. Daniela Kovářová.
V diskuzi svůj příběh představil Lukáš Čermák z Poděbrad.
Vystoupila se svou reakcí i Mgr. Kateřina Horsingová, JUDr. Daniela Kovářová.
Přestávka
Kvalita života dítěte různého věku ve střídavé péči, Prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc.
Po přestávce vystoupila se svou přednáškou Prof. PhDr. Lenka Šulová, CSc., která se podrobně věnovala jednotlivým vývojovým fázím dítěte a jeho skutečných potřeb.
Kritéria pro svěřování dětí do rodičovské péče v konfliktních rodinných vztazích,
JUDr. Norbert Naxera, Mgr. Dimiter Petrov
Advokáti JUDr. Norbert Naxera, Mgr. Dimiter Petrov pro pracovní vytíženost se bohužel nedostavili.
Zdravotní důvody pro zachování kojení v různých životních situacích, Andrea Poloková
Psychické, emocionální a vývojové potřeby kojeného dítěte, Andrea Poloková
Tématu kojení se detailně věnovala ve svých dvou přednáškách Andrea Poloková, Mamila, o.z.. Zdůraznila právo dítěte být kojeno a právo matky kojit své dítě. Kojení dítěte je hlavně ze strany otců a státních institucí znevažováno a mnohdy je nemorálně odpíráno dětem i matkám, proto jsem ráda, že Anderea Poloková dostatečně zdůraznila nutnost kojit děti.
Autonomie rodiny a paradox systému, Mgr. Václav Mackerle
Překvapivou přednášku poskytl Mgr. Václav Mackerle, vedoucí oddělení OSPOD, z Hradce Králové, který přiznal určitá pochybení systému. (ještě doplním přesněji)
Ochrana dítěte v kontextu humanity, emocí, odbornosti a justice, Jiří Adamec
Jiří Adamec, Filozofický seminář, Psychostudium
Etika v opatrovnických řízeních, Ing. Marie Peterová, MBA, Ph.D.
Ing. Marie Peterová, MBA, Ph.D.
Dítě jako posel Boží lásky, P. Doc. PhDr. Jaroslav Brož CSc.
P. Doc. PhDr. Jaroslav Brož CSc., děkan KTF UK
Jako poslední přednášeli zástupci Majáku pro tebe. Jako poslední promluvil Ing. Milan Petra.
Závěr
Bohužel předbášející měli mnoho na srdci a na diskuzi nezbyl časový prostor. Ing. Vladimíra Lesenská ukončila odborný seminář a pozvala účastníky do kuloáru k neveřejné diskuzi a k rozloučení.
na článku pracuji, postupně doplňuji, pokud mi chce někdo pomoci s případným přepisem nebo s doplněním článku, případně pokud mi chce někdo z přednášejících doplnit svou přednášku, uvítám spolupráci – časově je to pro mě samotnou náročné