Delší čas přemýšlím nad tím, co dělat, abychom vybředli z toho všeho, co se v republice děje a čím dál tím víc docházím k tomuto závěru.
Za posledních 35 let u nás došlo k obratu na politické scéně, ještě krátce po ,,revoluci,, prezentovaly politické strany ve volební kampani své programy, neříkám, že to bylo vše košér, i tehdy po sobě politici uměli plivat, ale přece jen to bylo o programu. To ale netrvalo dlouho, vzpomínám na Sarajevský atentát na V. Klause, vzpomínám na podraz na Miloše Zemana v prezidentských volbách, tehdy poslanci zvolili V. Klause, Vzpomínám na Stanislava Grosse, který rezignoval na post premiéra kvůli jednomu miliónu korun. Vzpomínám na kauzu David Rath, ale vzpomínám také na devadesátky, kdy byli lidé zabíjeni, kdy se dávalo výpalné, kdy už tehdy se snažili různí lidé prosáknout do vrcholové politiky, aby mohli kšeftovat a napakovat si miliardy, nakonec o tom všem svědčí všech 120 politických kauz od roku 1993.
Proč o tom píši, během posledních osmi let se situace razantně změnila, už se neprezentují volební programy, ale pouhé sliby, jede se na vlně AntiBabiš, nebo AntiFiala, jedna partaj uráží druhou, vytahují se kýble špíny, opozice bývala označována za nedemokratickou, proruskou, a to aniž by byl předložen jeden jediný faktický důkaz. Média denně podávaly zprávy o tom, co je demokratické a co není, prakticky všude byly prezentovány volební průzkumy a to samozřejmě ovlivňuje myšlení a rozhodování obyvatel, ta masáž byla skutečně silná.
Loňská volební kampaň byla krutou ukázkou morálního a etického úpadku a odpadu naší společnosti.
Ve společnosti došlo k obrovskému rozdělení, po volbách ulice rozhodovala o tom, kdo smí být ministr a kdo nesmí, myslím, že ony akce svolával nějaký Milión chvilek.
A mně celé to dění připomíná ony tragické roky 1937,1938,1939, tehdy se také rozhodovalo o tom, co je árijské a co není árijské, i tehdy tisk a rozhlas pumpoval do lidí nenávist k jedné skupině obyvatel, jistý Josef. G. propagoval všude tu jedinou a správnou pravdu, a jak ona skupina obyvatel skončila, víme všichni dobře… v koncentrácích a nebyla to jen tato skupina, byli to sociální demokraté, komunisté a nepřátelé říše.
Pravda, dnes nemáme koncentráky, ale média mají takovou moc a sílu, že dokáží zničit život jedinci během jediné hodiny, mnoho lidí už stálo před soudem za názor. Dnes se určuje kdo je demokrat a kdo proruský šváb, dezolát, šmejd. Poslední kauzy Dozimetr a Bitcoin jsou důkazem zkorumpovanosti vládních činitelů, sice ministr B. skončil ve funkci kvůli Bitcoinům, ale jinak se nic moc nedělo, také proč, vždyť šlo jen o 12 miliard, to jsou přece drobné.
A jak z toho tedy ven?
Myslím, že by bylo dobré položit na stůl Národní Obrození 2.0, vrátit do společnosti morální a etický kodex politiků,
Opustit EU a NATO, myslím, že tyto organizace nejsou přínosem pro naši vlast, proč musíme akceptovat nekonečné směrnice z Bruselu? Chce mi někdo říct, že u nás nemáme dostatek inteligentních, slušných, chytrých lidí, kteří by nebyli schopni vést republiku? Máme a máme jich dostatek.
Před odchodem z EU bude nanejvýš nutné, aby stát vlastnil alespoň dvě ryze české státní banky, přírodní bohatství, Energetiku, PHM, abychom měli funkční potravinářský průmysl, ať je soukromý, ale ať je v rukou českých občanů.
Pak bychom mohli EU opustit.
NATO, byli jsme schopni mít vlastní funkční armádu před vstupem do NATO, ano měli. Nevidím jediný důvod, abychom dál zůstávali v této alianci a platili 5% z rozpočtu na války, které nejsou naše, proč máme platit zahraničním zbrojařským firmám? Jedině zbrojařské firmy si na tom všem mastí kapsu.
A potom všem, budeme muset udělat to, co se dělo za první republiky, kdy se odkupovaly zahraniční firmy a začal se budovat český průmysl, kdy se tvořila ústava, měnová politika, budovala armáda, školství, apod.
Proto jsem v úvodu zmínil Národní Obrození 2.0, vždyť máme na čem stavět, měli bychom zapracovat na národní hrdosti, lásce k vlasti, měli bychom se učit sjednocování a ne si podrážet nohy. Samozřejmě v každém státě jsou lidé dobří a lidé nedobří, neznám jediný stát na světě, kde by 100% lidí milovalo daný režim, svoji vládu, neznám jediný stát na světě, kde by vláda neudělala během své působnosti jedinou chybu,….. ale to přece neznamená, že se musíme neustále krčit, sypat si popel na hlavu.
Chceme předat naši republiku dětem , vnukům jako suverénní stát, nebo jako vyrabovanou kolonii, kde nám vlastně nepatří nic?
Chceme ,aby na nás vnuci byli hrdí, jako my jsme hrdí na Obrozence, Jiráska, Němcovou, Masaryka, prof. Heyrovského, prof. Pafka, prof. Wichterleho, nebo chceme ,aby o nás vnuci jednou řekli, proboha, co jste tehdy dělali…… Myslím, že si každý sám odpoví.
Mirek Suchopár
děkujeme za článek