Organizátoři z Meeting Brno a předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt dnes mluví především o „dialogu“, „kultuře“, „pietě“ a „setkávání“. Tvrdí, že Benešovy dekrety už nejsou tématem a že plánovaný sjezd je především nevinnou oslavou společné minulosti a evropského porozumění.
Historie jejich vlastních projevů na sudetoněmeckých sjezdech však ukazuje jiný obraz. Po dlouhá léta zaznívaly požadavky na zrušení Benešových dekretů, a to nejen okrajově, ale jako jeden z hlavních bodů. Dekrety byly opakovaně označovány za „nespravedlnost“, „trn v Evropě“ nebo překážku skutečného smíření, která otevírá cestu k majetkovým nárokům.
Změna stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení v roce 2015, kdy byl vypuštěn explicitní požadavek na restituce, bývá často prezentována jako zásadní obrat. Ve skutečnosti však šlo spíše o zmírnění rétoriky než o změnu samotné podstaty problému. Dlouhodobé cíle a interpretace historie zůstaly v mnoha ohledech zachovány.
V tomto kontextu se brněnský sjezd nejeví pouze jako symbol smíření, ale spíše jako další etapa dlouhodobé kampaně, která se nyní přesouvá přímo na území České republiky. A to bez jednoznačného a srozumitelného uznání odpovědnosti Německa za události, které vedly k Mnichovské dohodě, okupaci a válečným zločinům.
Smíření je možné. Ale nemůže spočívat v tom, že viníci (nebo jejich potomci) si přijedou slavit na území obětí, zatímco jejich tradiční platforma desítky let volala po zrušení dekretů, které byly obranou státu po nacistické agresi.
Pokud Posselt a SL opravdu chtějí novou kapitolu, ať ji začnou doma – jasným uznáním viny, reparacemi a pozváním Čechů na svůj sjezd v Bavorsku. Teprve potom bude možné věřit slovům o „dialogu“.
Zatím zůstává brněnská akce tím, čím byla historie SL: platformou, kde se za kulturním pláštíkem skrývá snaha revidovat poválečné uspořádání. A to není smíření – to je provokace.
Všechny citované postoje vycházejí z veřejně dostupných zdrojů, včetně oficiálních projevů, archivů a médií. Nejde tedy o dojem či názor, ale o doložitelnou kontinuitu dlouhodobé argumentace.
Miloslav Krajíček
autor Petice proti konání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu
člen Vlastenecké klubovny, z.s.