9. srpna: Bombardování Nagasaki

kalendarium 0908

9. srpna roku 1945 byla svržena druhá atomová bomba. Po Hirošimě zaútočily americké síly v Tichomoří novou ničivou zbraní také na Nagasaki. I tady přišly během vteřiny o život desetitisíce lidí, i když účinky byly díky kopcovitému terénu poněkud menší než v prvním případě.

Co je ale zvláštní, bomba použitá v Nagasaki byla sestrojena na jiném principu než ta v Hirošimě. Je zvláštní, že tento rozdíl nebyl široce diskutován v médiích či publikacích věnujících se druhé světové válce. V literatuře faktu je mu pozornost věnována jen zcela výjimečně. Proč? Vždyť otázka, proč se v závodech s časem o sestrojení zbraně, která pomohla zásadním způsobem ukončit druhou světovou válku, objevují takřka současně dvě různá řešení.

Odpověď existuje a je poměrně logická. První z bomb, použitá v Hirošimě nebyla výsledkem amerického, ale německého výzkumu. Němci totiž podle některých autorů rozlouskli tajemství atomové bomby na bázi uranu U235 jako první. Američané se soustředili na bombu z plutonia, protože U235 měli málo a ve výzkumu byli opožděni. Proč ale Němci zázračnou zbraň nepoužili. I na to je známa odpověď. Neměli už na konci války dost prostředků ani času, aby ji mohli operačně použít ve větším množství, které by změnilo výsledek války v Evropě. Spekuluje se také o tom, že Spojenci provedli bombardování Drážďan jako upozornění Němcům, že i bez jaderné zbraně jsou schopni takto ničivých účinků. Klíčovou roli v tom, že Němci na konci války atomovku nepoužili údajně sehrál Albert Speer, který fakticky v posledních měsících války v Německu rozhodoval. Ostatně byl to i on, kdo odmítl splnit Hitlerův rozkaz o spálené zemi, čili to, že má v místech odkud se stáhne Wehrmacht být všechno zničeno. Speer pak měl od Spojenců získat za své rozhodnutí život, neboť jako jeden z mála vysoce postavených nacistů unikl trestu smrti. Přestože fakta hovořící pro verzi, že atomová bomba v Hirošimě byla německá, zní naprosto logicky, v mainstreamových médiích se s nimi prakticky nesetkáváme. A to, že v nich ani u příležitosti kulatého výročí, neprobíhá na toto téma ani žádná diskuse, pro ně není příliš dobrým vysvědčením. Ostatně jako v celé řadě dalších případů, kdy spoustu zajímavých teorií odbydou strohým přesunutím do kolonky konspiračních teorií bez toho, aby se musely nepohodlnými fakty poctivě zabývat.


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *