Děkuji všem, kteří se aktivně zúčastnili Kulatého stolu na téma Dítě jako rukojmí systému?. Děkuji odvážným, kteří sdělili nahlas svůj příběh a čelili i mnohdy nepříjemné diskuzi.
V tomto článku bych chtěla shrnout a objasnit některé záležitosti týkající se zajišťování, organizace a průběhu Kulatého stolu. Píši ze svého pohledu. Závěry si účastníci udělali své vlastní, což je již vidět na internetu. Já jsem si po skončení Kulatého stolu postupně zjistila reference účastníků i online přihlížejících. Jak se říká, nechala jsem věc uležet přes noc a nyní s čistou hlavou se pokusím pár věcí napsat, tak abych nikoho neurazila a zároveň abych zmínila to podstatné. Průběh jednání je k dispozici na internetu, máte-li pochybnosti ohledně vyjádření některých účastníků, lze si vše ověřit a učinit vlastní názor.
Tento článek jsem rozdělila na části:
1) Jak to začalo
2) Průběh kulatého stolu
3) Závěr kulatého stolu
Odkaz pro shlédnutí:
Děti jako rukojmí systému? – od: 17.03.2025 11:02 do: 17.03.2025 15:54
https://videoarchiv.psp.cz/playa.php?cast=4516
1) JAK TO ZAČALO
Trvalo to šest let, než se mi podařilo navázat přímé spojení s poslaneckou sněmovnou. Již od narození dcerky jsem aktivně psala e-maily, dopisy, naslepo jsem opakovaně chodila na vrátnice budov Parlamentu, volala jsem všude možně, prosila jsem své známé, aby mi předali kontakty na politiky, žádala jsem, aby o mně řekli politikům, psala jsem dopisy s prosbou o pomoc, ponižovala jsem se. Ani nechtějte vědět. Mám pár kuriozit, jak jsem se snažila oslovit politiky. Bylo to náročné, odpovědi nulové, maximálně mě asistenti politiků odkázali na neziskovky nebo na jiné organizace. S cílem na sebe upozornit tím správným směrem jsem založila FB skupinky, které nakonec vyústily v projekt Vlastenecké klubovny, píšu články a informuji veřejnost o běžné realitě, snažím se spojit lidi a jejich názory.
V prosinci 2024 se mi podařilo setkat se poprvé s paní poslankyní Ing. Vladimírou Lesenskou v Poslanecké sněmovně, která mi věnovala svůj čas, poslechla si můj osobní příběh, povídali jsme si i o jiných vyhrocených případech v ČR. Dohodly jsme se, že sesbírám pár příběhů i jiných poškozených rodičů. Navrhla mi možnost uspořádat Kulatý stůl, diskuzní fórum, kde bychom veřejnost seznámily a informovaly o vyhrocených případech. Také na můj případ sjednala Interpelaci ve věci „Přezkumu postupu“ na Pavla Blažka, Ministra spravedlnosti České republiky.
V lednu 2025 jsem předala Konkrétní příběhy, které jsem zpracovala do jedné publikace. 19 příběhů včetně mého, s vyjádřením právničky, dodané o má vyjádření. V únoru Ing. Vladimíra Lesenská domlouvala termín a zajišťovala sál a další věci kolem uspořádání Kulatého stolu.
Toto vše jsem podnikala za situace, kdy v říjnu 2024 Okresní soud nařídil s okamžitou vykonavatelností absurdní rozsudek ohledně dcerky, který v lednu 2025 odvolací Krajský soud změnil. V únoru jsme s dcerou podstupovaly každý týden ataky v Krizovém centru, což byl silný nápor na naší psychiku. Do toho všeho poslední týden před konáním Kulatého stolu jsem řešila zabránění exekuce dítěte a zároveň jsem obvolávala maminky ke Kulatému stolu.
Tímto děkuji Ing. Vladimíře Lesenské, za uspořádání Kulatého stolu. Jsem jí za to velice vděčná, protože nikdo jiný z politiků to pro mě, pro nás, pro vás neudělal. (Alespoň nemám informaci, že by někdo jiný v minulosti něco takového podnikl na toto téma).
Akce uspořádat Kulatý stůl byla docela rychlá, třikrát mi bylo nabídnuto odložení termínu z důvodu pečlivější přípravy, což jsem odmítla, jelikož tyto věci nepočkají. Ani jedna z nás nevěděla, jak to dopadne. Do poslední chvíle jsme nevěděly počet účastníků, natož konkrétní jména. Zajistit maminky, které se mi ozvaly ze sociálních sítí, některé se hlásily anonymně, nebylo snadné. S každou jsem mluvila hodinu, dvě po telefonu alespoň dvakrát. V dnešní době, kdy je plno fejkových profilů, nemáte jistotu ničeho. Byť to maminky nevěděly, musela jsem s nimi udělat pohovor, abych se přesvědčila o jejich reálné existenci, a na základě sdělených informací jsem jim zaslala oficiální pozvánku do sněmovny. Některé maminky nemohly přijet z různých důvodů, strach, práce, povinnosti, nařízení soudu. Jiné maminky se mi ozvaly v posledních dnech před konáním akce, že by se rády účastnily.
Musím říct, že bylo pro mě složité rozklíčovat sdělené informace. Byly bohužel i názory z vlastních řad, že některé jednotlivce nemám do sněmovny zvát z různých důvodů. Byl také problém sehnat odborníky na toto téma. Odborníci měli zájem, ale na věc se dívali ze svých profesních důvodů, mlčenlivost, kariéra, politika.
Moje konečné rozhodnutí bylo, že nebudu rozdělovat a zakazovat někomu účast. Kdo měl skutečný zájem, ozval se mi, byl pozván. Bylo pozváno více lidí, maminky jsem zvala já, poslance Ing. Vladimíra Lesenská, a odborníky jsme oslovovaly obě dvě. Kdo přišel, jste viděli, někteří museli odejít ke konci. Ani ten vytyčený čas nám nestačil, řečníci chtěli řečnit a všichni chtěli přednést své proslovy a diskutovat. Nakonec se akce protáhla. Na to, že to opravdu byla rychlá akce, tak jsme měli slušnou účast, přišlo téměř 30 lidí.
Jelikož jsme si byly vědomi emočního vypětí, bylo nutné mít diskuzi pod kontrolou. Kladla jsem důraz maminkám, aby si svou řeč řádně připravily, buď v podobě proslovu, nebo prezentace. Předpokládalo se, že každý řečník bude mluvit max. deset minut. Hold někteří měli na srdci více toho sdělit. Upozornila jsem maminky, že v sále bude i protistrana a odborníci, kteří budou zřejmě oponovat. Připravovala jsem maminky, každou jednotlivě, aby ze svého osobního příběhu sdělily to podstatné, ty nejzásadnější fakta, protože nebude časový prostor řešit a vyřešit jednotlivé případy a detailně je rozebrat. Připravovala jsem je, aby se snažily ustát silné emoce a bolesti, která každá nese na svých bedrech. Prosila jsem všechny o profesionální přístup, aby naše společné téma nebylo znevažováno, ale bráno opravdu vážně.
Paní poslankyně moderovala akci, snažila se dát všem dostatečný časový prostor, byť někteří řečníci přetahovali svůj čas, zároveň držela emoční vypětí pevně ve své moderátorské režii, a akce u Kulatého stolu proběhla dle mého názoru úspěšně.
Musím podoktnout, že já osobně se s pozvanými neznala osobně, vyjma dvou pánů, kteří můj případ dlouhodobě sledují a jsou mi nápomocni. Mé seznámení s maminkami proběhlo z části v recepci Poslanecké sněmovny a z části přímo v jednacím sále. Zasedací pořádek nebyl určen. Každý si mohl sednout, kam chtěl. Automaticky si maminky sedly vedle sebe. A téměř nikdo si nedovolil sednout do čela. Předpokládalo se, že v čele usedne pouze pořadatel.
2) PRŮBĚH KULATÉHO STOLU
Kulatý stůl s tématem Dítě jako rukojmí systému? logicky zahájil svou úvodní řečí předseda hnutí SPD Tomio Okamura, který v úvodu sdělil, že téma dětí a opatrovnického řízení by nemělo být zpolitizováno. Politici z jiných stran byli zváni, bohužel nepřišli. Tomio Okamura nabídl pomoc s peticí, kterou ženy zmínily ve svých proslovech.
Následně svou úvodní řeč přednesla Ing. Vladimíra Lesenská, která zmínila podstatu problému a organizační pokyny. Sdělila důvod konání Kulatého stolu a předala slovo mě. Musím se přiznat, že ač jsem maminkám zdůrazňovala přípravu, tak sama jsem se připravit nestihla. Ten týden před konáním jsem obvolávala maminky a do toho jsme s právničkou chystaly podklady pro soud a psaly jsme vyjádření, protože protistrana sdělila, že bude požadovat okamžitou exekuci dítěte. Má příprava, byla pouze o vytisknutí si svých článků a zapsání pár hesel, které jsem chtěla, aby byly vysloveny v rámci všech příběhů. Můj proslov jsem tvořila až na místě a byl to vlastně můj první proslov na veřejnosti a to ještě v Poslanecké sněmovně za situace, kdy mi hrozila exekuce dcery. Pozn.: Obávaná exekuce neproběhla, následující den přišlo nové rozhodnutí krajského soudu ve prospěch dcerky. Děkuji za to velice.
Poctivě připravené maminky v průběhu přednesly své příběhy, z mnohých bylo až do pláče. Zazněly příběhy týkající se pokusu o znesvéprávnění rodiče, příběh o hrubém odebrání dětí policií, o vazbě, o rozdělení dětí apod. Maminky upozornily na pochybné procesní chyby a nedodržování metodických postupů ze stran soudů, OSPODů, asistovaných kontaktů, policie apod.
Tato pochybení zdůraznil i RNDr. Pavel Rusý, Liberi, který mluvil o kabinetních výsleších dětí, o psychickém poškození dítěte, o tom že participační právo by mělo sloužit dětem, nikoliv statní moci, aby manipulovali řízení, dále mluvil o ohnuté roli OSPODu, který nedělá zástupčí činnost dítěti a je nástrojem soudu na vytěžování rodičů a dětí, je ve své podstatě vyšetřujícím soudcem, či-li nemá čas a prostor na zastupování dítěte a plnění povinností, které OSPOD má vůči dítěti. Také informoval např. o novele zákona o rodině, kde se mluví o zrušení předběžných opatření, na podnět Mgr. Evi Decroix, ODS. V souvislosti se změnami v zákoně mluvil o intenzivním propojení okresních soudců a OSPODů, které je dlouhodobé a dítě se vydává v šanc vazbám okresních soudců a OSPODů.
Stejně tak Ing. Valentin Papazian, Unie otců, který navrhl několik požadavků, např. pořizování zvukových záznamů ze šetření OSPOD s dětmi a z pohovorů soudců s dětmi, jelikož dochází k manipulaci s dětmi ze strany úředních osob. Dále navrhl odvolatelnost soudců a trestní spoluzodpovědnost soudů, OSPODů a dalších za zničení rodinných vztahů. Zmínil také nutnost individuální přístupu soudců k jednotlivým případům. Podotkl, že systém není funkční, ale je zoufalý. Byl také i rozhořčen vlivem islámu, podporou války, podporováním stran, které nás vedou do války a šílenstvím Evropské unie s ohledem na život našich dětí.
Prezentace Ing. Aleše Hodiny, Unie otců, vyvolala rozrušení a neklid účastníků, který překvapil svým vyjádřením ohledně normálních šťouchanců v rodině a bagatelizoval násilí jednoho rodiče vůči druhému. Svou prezentaci věnoval standartním vztahům, kdy rodiče jsou schopni se domluvit. Účastníci však upozorňovali na to, že Kulatý stůl je konán pro vyhrocené případy, kdy není reálné se domluvit a jeden rodič atakuje a neustále poškozuje druhého s cílem ho prakticky „zlikvidovat“ na úkor ohrožení dítěte.
Vystoupila i Ing. Hana Šindlerová, Poradna pro ženy, která zdůraznila, že je potřeba poukazovat na případy i na věci, které jsou udělány špatně, a že pro změnu nesmíme mlčet.
Také vystoupil i advokát JUDr. Josef Augustin, který zmínil příběhy ze své právnické praxe.
Ing. Jiří Pavel Pešek, pedagog a bývalý diplomat, svůj proslov spojil s boží láskou a metaforicky zdůraznil, jak je důležitá láska milujícího rodiče k dítěti a jak je pro zdravý vývoj a život nevinného dítěte nebezpečné patologické chování rodiče s účelovým pomstychtivým podnětem. Promluvil o disipativní entropii, rozkladné energii zla a o vyvinutí energie, kterou se nyní snažíme vyvinout a postavit entropii hráz. Promluvil o tom, že rodiče svou lásku k dítěti vyjadřují skutky, činy. Ptá se, jaká je změna motivace zájmu o dítě jednoho rodiče v nevyrovnaných vztazích. Zdůraznil, že je potřeba vnímat pravdu a že u některých lidí neexistuje dobrá vůle a pak dochází ke konfliktním situacím. Poprosil o Ježíšův apel: Nemá větší lásku než ten, kdo dává život za své přátelé. Vysvětlil na příkladu, že zranění způsobená necitlivostí v dětství, provází člověka po celý život. Ptá se, kdo za to nese zodpovědnost? Ptá se, jak chcete přikázat lásku? Odpovídá si, že láska se buduje na principu lásky, je to rezonance, Bůh je láska. Vysvětluje, že skutky rozhodují o pravé lásce, nikoliv slova, debaty, manipulace a demagogické klientelistické provázanosti mezi OSPODem, policií a soudními institucemi. Navrhuje, že v legislativní oblasti potřebujeme reformovat, změnit, přeformulovat právní mantinely zákona, aby soudce nebyl v situaci svévolného manipulanta, pána situace, který rozhodne podle toho, jak ho kdo ovlivní, ale aby mu byli vymezeny mantinely, aby věděl, že musí ze zákona velmi pečlivě prozkoumat všechna „pros and cons“ („klady a zápory“) a řídit se skutky, né slovy jedné či druhé strany, aby poznal, kdo je milujícím rodičem. Zmiňuje nestora péče o dítě, prof. PhDr. Zdeňka Matějčka, který s kolegou prof. PhDr. Josefem Langmeierem napsal publikaci Psychická deprivace v dětství, kde mluví, že bez lásky je dítě nevratně poškozeno. Dítě, potřebuje oba rodiče, ale jestliže se ukáže, že jeden rodič je patologickým, pak takový člověk nemá právo, aby zasahoval do výchovy, aby se stýkal s dítětem, aby dítě u něj nuceně přespávalo. Jestliže dítě žije v prostředí milujících rodičů je to výtečné, jestliže žije v prostředí alespoň jednoho milujícího rodiče je to dobré, ale jestliže žije v prostředí krkavčího člověka, je to nebezpečné pro dítě a je na soudech, aby spravedlivě rozeznal, kdo je milujícím pečujícím rodičem podle skutků, podle činů, a kdo naopak svými činy dokazuje opak. Zdůrazňuje, že je potřeba sestupovat ke kořenům a vědět, kdo tuhle hrůzu začal. Ale jestliže máme dobrou vůli hledat pravdu, nesmíme se obrnit jakousi kognitivní disonancí, tzn. vytvořit si bariéru proti pravdě, která je nepřekročitelná, protože člověk nepřizná, že se mýlil. Nestačí nám se dívat na instantní okamžik, na jeden bod v čase a prostoru, ale musíme vnímat souvislosti, kauzální dominové efekty, co vedlo k tomu, co se dnes děje v mikrosvětě našich rodin, v naší zemi, na celé zeměkouli. Vyslovil také zastání v mém případu, za což mu ze srdce děkuji.
Kulatý stůl nebyl svolán s cílem řešit spor matek a otců, ale byl svolán za účelem opravdových zájmů dětí a jejich zdravého psychického vývoje. Účastníci se snažili nerozlišovat na pohlaví muž proti ženě, ale na pečujícího milujícího rodiče versus nepečující zištný pomstychtivý rodič ve smyslu agresora, násilníka, manipulátora, narcise. Nejde zde o pohlaví, ale o skutečný zájem rodiče. Jsme si vědomi toho, že i muž může být týrán ženou, stejně tak jako žena mužem. Stále platí pravidlo, že statisticky více muži ubližují ženám, než žena muži. Proto byla v sále převaha žen se svými nešťastnými příběhy a pouze jeden muž jako rodič. Účastnice se snažily zdůrazňovat rozdíl mezi pečujícím rodičem a zištným rodičem. Bohužel Ing. Aleš Hodina měl tendenci obracet téma na spory mezi muži a ženami. Přitom byl kladen důraz na děti, které jsou vystavovány bezohlednému a necitelnému tlaku soudu, OSPODu a dalším organizacím či institucím.
U kulatého stolu byly řečeny zásadní pochybení od státních institucí a organizací hájící zájmy dětí. Bylo zdůrazněno, že je potřeba hájit opravdové zájmy dětí a nezneužívat děti jako nástroj moci v podobě rukojmích. Je k zamyšlení jestli je vhodné svěřovat děti do péče agresivních násilnických rodičů a druhého rodiče trestat za ochranu dítěte před traumaty. Je k zamyšlení, proč v dnešní době se tak bagatelizuje násilí jednoho rodiče a zároveň zřejmě nejsou postihy pro účelová chování manipulátorů v podobě snahy kriminalizovat a účelově úředně likvidovat pečujícího rodiče. Je k zamyšlení, proč byť je zde snaha o střídavou péči, půl na půl, a zároveň je zde rapidní rozdíl mezi rodiči, kdy jeden rodič může páchat téměř trestnou činnost a druhý rodič nemá právo se téměř bránit. Píši téměř a zřejmě, jelikož dle litery zákona máme právo na ochranu, ale reálně se toto právo nepraktikuje, naopak je vysvětlováno a praktikováno ne na ochranu jednotlivce, ale z pozice soudní a úřední by se dalo aktuálně říci, že je nařizováno a zakazováno, nikoliv však chráněno.
3) ZÁVĚR KULATÉHO STOLU
Závěr Kulatého stolu je velice pozitivní a má velké ohlasy, přes bolestné příběhy jsou účastníci spokojeni, že mohli nahlas říct a sdělit své zkušenosti v opatrovnických záležitostech ohledně dětí. Byla sdělena a nahlas řečena zásadní problematika na poli Poslanecké sněmovny, pod kamerami a se zvukovým záznamem, za což jsme všichni opravdu velice vděčni, obzvláště proto, že je v ČR snaha o jakési zakrývání nebo umlčování těchto případů před veřejností. I přes obavy byl slyšen i názor Unie otců, který nenašel pochopení v rámci diskuze, a pod kamerami vyšla najevo pravá tvář zastupujících. Názory si udělejte sami. Zamyslete se, zda je v pořádku bagatelizace fyzického, či psychického násilí v rodině, nucení dítěte milovat za každou cenu, trestat jednoho rodiče a zároveň mluvit o spravedlivém rozdělení dítěte.
Kulatý stůl byl konán hlavně pro pečující poškozené rodiče, aby sdělili za své děti potíže, nespravedlnosti a morální pochybení, s kterými se setkávají a která překračují hranice únosnosti. V ČR dochází k vyhroceným případům a situace je potřeba řešit a již nesnese odkladu. V souvislosti vyrovnání diskuze byla pozvána i protistrana.
ZÁVĚR KULATÉHO STOLU je Doporučení uspořádat SEMINÁŘ na téma Dítě jako rukojmí systému?
O podrobnostech budu postupně informovat v dalších článcích. Tento seminář se předpokládá, že se bude konat někdy v červnu. Budou pozvaní odborníci, kteří budou na dané téma diskutovat. Opět budou pozváni i politici z jiných politických stran. Také budou pozváni rodiče, kteří se budou moci na konci semináře účastnit diskuze s odborníky a klást jim otázky. Bude snaha najít řešení a podat návrhy na řešení ohledně zájmu dětí a problémů v opatrovnických sporech.
Děkuji všem za účast.
